Eduard Bass (1.1.1888 - 2.10.1946)
but i'm trapped from the front to the back of my brain...
whether rich man, poor man, beggar man, thief we all stuck and lookin' to get released...from that trap
peace
Novinář, prozaik, dramatik, kabaretiér. Vlastním jménem Eduard Schmidt. Vystudoval reálku, 1910-1920 působil jako autor, konferenciér a zpěvák v kabaretních scénách, zejména v Červené sedmě. Od roku 1920 redaktor Lidových novin (1933-1938 šéfredaktor), v nichž pěstoval všechny žurnalistické žánry (psal kupříkladu veršované komentáře ke dni rozhlásky).
Navzdory svému přísnému a vážnému obličeji působil jako zpěvák, recitátor, konferenciér a později i ředitel pražských kabaretů Červená sedma a Rokoko, zřejmě v duchu jedné své rýmovačky: „Ať už jsi jakkoli svůj osud v světě zvrt – bouřlivý život je lepší než klidná smrt“. V kabaretu ostatně přišel i ke svému uměleckému jménu, jeho pravé bylo Schmidt. Nebylo ale možné, aby v podniku byli dva „Šmídové“. Protože byl mohutné postavy, kolegové předpokládali, že bude zpívat basem – a ten Bass už mu zůstal.
Od dvacátých let věnoval Bass své síly novinám, ale ani přitom se neodcizil humoru. Stál o to, aby v Lidových novinách, kterým posléze i šéfoval, bylo co nejvíc dobré pohody, aby kromě zpravodajství a komentářů zbylo místo i pro pobavení. Proto věnoval pozornost pravidelnému sloupku anekdot a humorných příběhů, křížovkám, jež sám i sestavoval, románům na pokračování, kurzívkám a především rozhláskům. Uměl postihnout drobné životní jevy a podat je čtenáři tak, že jimi byl zaujat. Bass vůbec měl rád život, rád poseděl a popovídal s přáteli u sklenky dobrého vína: „Jedno deci, nebo dvě? Radši dvě jedno deci se cítí tak osamělé, tak opuštěné...", napsal si do svého notýsku na nápady. Z novináře se časem zrodil spisovatel . K jeho nejznámějším knihám patří Klapzubova jedenáctka, v čase válečném, odstraněn z novin, pak napsal román Cirkus Humberto a povídkovou knížku Lidé z maringotek.