139/2002 Sb. ZÁKON ze dne 21. března 2002 o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Účel úpravy
Zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách, soustavu
a působnost pozemkových úřadů.1)
- 1) Například § 9 a § 19 odst. 2 a 3 zákona č. 229/1991 Sb.,
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2
Pozemkové úpravy
Pozemkovými úpravami2) se ve veřejném zájmu prostorově
a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje
se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic
tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření
vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají
vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se
jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu
a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické
stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu
katastrálního operátu3) a jako závazný podklad pro územní
plánování.4)
- 2) § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
- 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 3
Předmět a obvod pozemkových úprav
- (1) Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu
pozemkových úprav (odstavec 2) bez ohledu na dosavadní způsob
využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.
- (2) Obvod pozemkových úprav je území dotčené pozemkovými
úpravami, které je tvořeno jedním nebo více celky v jednom
katastrálním území. Bude-li to pro obnovu katastrálního operátu
třeba, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout i pozemky, které
nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, ale je u nich třeba
obnovit soubor geodetických informací.3) Je-li to k dosažení cílů
pozemkových úprav vhodné, lze do obvodu pozemkových úprav zahrnout
rovněž pozemky v navazující části sousedícího katastrálního území.
Jde-li o katastrální území v obvodu působnosti jiného pozemkového
úřadu (§ 19), než který zahájil řízení o pozemkových úpravách,
zahrne pozemkový úřad, který řízení zahájil, předmětné pozemky do
obvodu pozemkových úprav po dohodě s pozemkovým úřadem, v jehož
obvodu působnosti se příslušné pozemky nacházejí.
- (3) Pozemky určené pro těžbu vyhrazených nerostů na základě
stanoveného dobývacího prostoru,5) pozemky určené pro obranu
státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu, pozemky
vodních toků a pozemky chráněné podle zvláštních předpisů6) lze
řešit v pozemkových úpravách (§ 2) jen se souhlasem jejich
vlastníka a příslušného správního úřadu. Pozemky zastavěné
stavbou, která není ve vlastnictví státu, pozemek funkčně
související s touto stavbou včetně přístupové cesty, oplocené
pozemky, zejména zahrady, pozemky v současně zastavěném území
obce, pozemky v zastavitelném území obce4) a pozemky, na nichž se
nacházejí hřbitovy, lze řešit v pozemkových úpravách jen se
souhlasem jejich vlastníka. Pozemky podle tohoto odstavce se pro
účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu
původních pozemků; nelze-li toto zjistit, oceňují se podle druhu
nejbližšího zemědělského pozemku. Pozemky nesměňované se
neoceňují.
- (4) Pozemky s prokazatelně sníženým zemědělským využitím,
například zvýšenou balvanitostí, zvýšeným výskytem stožárů
elektrického zařízení, potřebou odvodnění, lze v pozemkových
úpravách směňovat jen se souhlasem dotčených vlastníků.
- (5) Pozemky ve vlastnictví státu, které jsou ve správě
Pozemkového fondu České republiky7) a jejichž původním vlastníkem
byly církve, náboženské řády a kongregace, se do doby přijetí
zákonů o tomto majetku8) vedou a řeší odděleně od ostatní půdy ve
vlastnictví státu. Tyto pozemky se nepoužijí na společná zařízení
jako v případě půdy ve vlastnictví státu (§ 9 odst. 14), lze však
s nimi nakládat ve smyslu ustanovení § 2. Omezení pro převody
těchto pozemků8) se potom vztahuje na pozemky nově vzniklé podle
schváleného návrhu pozemkových úprav a tato skutečnost se uvede
v rozhodnutí vydávaném podle § 11 odst. 8 za účelem vyznačení
v katastru nemovitostí.
- 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 6) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
- 7) Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
- 8) § 29 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 4
Formy pozemkových úprav
- (1) Pozemkové úpravy se provádějí zpravidla formou
komplexních pozemkových úprav. Pokud je nutné vyřešit pouze
některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků,
zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například
lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se
pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území,
provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav. V tomto
případě může pozemkový úřad upravit náležitosti návrhu a provádění
pozemkových úprav odlišně, než stanoví zvláštní právní předpis
(§ 27).
- (2) Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění
nebo rekonstrukci přídělů půdy (§ 13) přidělené ve smyslu dekretů
prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb. a zákonů č.
142/1947 Sb. a č. 46/1948 Sb.
§ 5
Účastníci řízení o pozemkových úpravách
- (1) Účastníky řízení o pozemkových úpravách (dále jen
"účastníci") jsou:
- a) vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových
úpravách podle § 2 (dále jen "vlastníci pozemků") a fyzické
a právnické osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva
k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena;
za takové osoby se nepovažují vlastníci, pro jejichž pozemky se
v pozemkových úpravách pouze obnovuje soubor geodetických
informací (§ 3 odst. 2),
- b) stavebník, je-li provedení pozemkových úprav vyvoláno
v důsledku stavební činnosti,
- c) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu
pozemkových úprav; účastníky mohou být i obce, s jejichž
územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových
úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného pozemkového úřadu
přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách, (dále
jen "obec").
- (2) V řízení o pozemkových úpravách se z důvodu využití
výsledků pozemkových úprav pro obnovu katastrálního operátu
používá v zájmu jednoznačné identifikace účastníka jeho jméno,
příjmení, bydliště a rodné číslo u fyzických osob a název, sídlo
a identifikační číslo organizace u právnických osob.
- (3) Pozemkové úřady jsou oprávněny využívat údaje
z informačního systému evidence obyvatel8a) o
- a) státních občanech České republiky,8b)
- b) cizincích s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému
pobytu anebo s povolením k trvalému pobytu na území České
republiky, cizincích, kteří na území České republiky pobývají
na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního
právního předpisu,8c) a cizincích, kterým byl udělen azyl na
území České republiky,8d)
a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
- (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 jsou
- a) u státních občanů České republiky
- 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
- 2. datum narození,
- 3. rodné číslo,
- 4. státní občanství,
- 5. adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres
místa trvalého pobytu,
- 6. rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného
zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný
zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména,
příjmení a datum narození,
- 7. rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá
přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména,
příjmení manžela a datum jeho narození,
- 8. rodné číslo dítěte,
- 9. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo
území České republiky, datum a stát, na jehož území k úmrtí
došlo,
- 10. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden jako den úmrtí;
- b) u cizinců uvedených v odstavci 3 písm. b)
- 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
- 2. datum narození,
- 3. rodné číslo,
- 4. státní občanství,
- 5. druh a adresa místa pobytu,
- 6. jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě
cizincem uvedeným v odstavci 3 písm. b), a jeho rodné číslo;
v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození,
- 7. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České
republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě
datum úmrtí,
- 8. den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého
prohlášen jako den úmrtí.
- (5) Účastníka řízení, který není znám nebo jehož pobyt není
znám, zastupuje v řízení o pozemkových úpravách opatrovník,9)
kterým může být i obec. Opatrovník není oprávněn za účastníka
udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti
kvality a výměry vyměňovaných pozemků.
- (6) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem
pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě
nerozhodl,10) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách osoby
podle sdělení soudu nebo soudního komisaře. Tyto osoby si na výzvu
pozemkového úřadu mohou do stanovené lhůty určit zástupce pro
doručování písemností. V případech, kdy soud nebo soudní komisař
nepodá sdělení ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, zastupuje
tyto osoby v řízení o pozemkových úpravách opatrovník, kterým může
být i obec.
- (7) Vlastníci pozemků řešených v pozemkových úpravách si
zvolí na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců (dále jen
"sbor"), který zastupuje vlastníky v rozsahu činností uvedených
v odstavci 8, popřípadě jedná za vlastníky na základě a v rozsahu
jejich zplnomocnění. Sbor se volí po zahájení řízení o pozemkových
úpravách na úvodním jednání. Pro účely volby sboru připadá
spoluvlastníkům jen 1 hlas. Sbor je zvolen nadpoloviční většinou
přítomných vlastníků. Při jednoduchých pozemkových úpravách lze od
volby sboru upustit. Nepodaří-li se sbor při komplexních
pozemkových úpravách ani opakovaně zvolit a trvá-li potřeba těchto
úprav, lze od volby sboru upustit.
- (8) Členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož
pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou
prováděny pozemkové úpravy, pokud o to požádá nejpozději v den
konání volby sboru. Dalším nevoleným členem sboru je ředitel
pozemkového úřadu nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu
a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který
svolává schůze sboru a řídí jejich jednání.
- (9) Počet členů sboru, který musí být lichý, stanoví
pozemkový úřad v rozsahu 5 až 15 členů podle celkového počtu
vlastníků a podle rozsahu řešeného území.
- (10) Sbor spolupracuje při zpracování návrhu pozemkových
úprav, posuzuje jeho jednotlivé varianty a navrhovaná opatření,
vyjadřuje se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám
v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav
a spolupracuje při realizaci schválených pozemkových úprav.
- 8a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve
znění pozdějších předpisů.
- 8b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního
občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- 8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů.
- 8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
(zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
- 9) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád), ve znění pozdějších předpisů.
- 10) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
ŘÍZENÍ O POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH A NÁKLADY NA POZEMKOVÉ ÚPRAVY
§ 6
Zahájení řízení
- (1) Pozemkový úřad posuzuje podané požadavky na zahájení
pozemkových úprav. K těmto požadavkům se vyjádří v písemném
sdělení do 30 dnů. Shledá-li důvody, naléhavost a účelnost
provedení pozemkových úprav za opodstatněné, zahájí řízení
o pozemkových úpravách. Pozemkový úřad může v odůvodněných
případech zahájit řízení i bez podaných požadavků.
- (2) Řízení o pozemkových úpravách se považuje vždy za řízení
zahájené z podnětu pozemkového úřadu.
- (3) Pozemkový úřad zahájí řízení o pozemkových úpravách vždy,
pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry
zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.
- (4) Zahájení řízení o pozemkových úpravách oznámí pozemkový
úřad veřejnou vyhláškou.
- (5) Oznámení o zahájení pozemkových úprav podle odstavce 4 se
vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce pozemkového úřadu a obcí,
v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových
úprav. Poslední den této lhůty je dnem zahájení pozemkových úprav.
- (6) Pozemkový úřad písemně vyrozumí o zahájení řízení též
příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební
úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany
přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů.
Dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách zájmů chráněných
předpisy o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu
a jiných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,11)
pozemkový úřad vyrozumí i další dotčené správní úřady. Tyto úřady
stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů
podle zvláštních právních předpisů.
- (7) Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování v něm se
nevztahují lhůty pro rozhodování podle správního řádu.12)
- (8) Pozemkový úřad zastaví řízení, odpadl-li důvod, pro který
řízení zahájil, nebo jestliže se v průběhu pozemkových úprav
vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat.
- (9) Osoby písemně pověřené pozemkovým úřadem mohou po
předchozím oznámení na úřední desce příslušné obce vstupovat
a vjíždět na pozemky ve stanovené době a vykonávat činnosti
vyplývající z tohoto zákona v rozsahu nezbytně nutném,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
- (10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli
pozemku újma na jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro
pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této újmy v penězích.
Právo na náhradu újmy musí být uplatněno u pozemkového úřadu,
který řízení o pozemkových úpravách zahájil, jde-li o porosty,
nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech
do 1 roku ode dne jejího vzniku, jinak právo zaniká.
- 11) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb.,
o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, zákon č.
254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995
Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní
zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 86/2002 Sb.,
o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon
o ochraně ovzduší).
- 12) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Úvodní jednání
Pozemkový úřad svolá úvodní jednání, na které pozve účastníky
(§ 5) a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu
pozemkových úprav. Seznámí je s účelem, formou a předpokládaným
obvodem pozemkových úprav. Na určení obvodu a formy pozemkových
úprav se nevztahuje správní řád.13) Na tomto jednání pozemkový
úřad projedná postup při stanovení nároků vlastníků (§ 8), potřebu
aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a popřípadě
další otázky významné pro řízení o pozemkových úpravách.
- 13) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 8
Soupis a ocenění nároků vlastníků
- (1) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků
vlastníků pozemků (dále jen "soupis nároků") podle jejich
ceny,14) výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně omezení
vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva, věcného
břemene a nájemního vztahu na dobu určitou; u pozemků, které
nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, pozemkový úřad
zabezpečí vypracování soupisu nároků jen podle výměry pozemků.
Pozemkový úřad informuje o průběhu soupisu nároků sbor, umožní mu
spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru
při jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou
obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4),
která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle
katastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby
rozdíl byl odstraněn. Tento soupis nároků pozemkový úřad vyloží po
dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň doručí
vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou
vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem;
k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového
zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná
pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním
úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni.
Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád.13)
Námitky podané k pozemkům neřešeným v pozemkových úpravách předá
pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí podle zvláštního
právního předpisu.15)
- (2) V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování použije
zvláštní právní předpis14) platný ke dni vyložení soupisu nároků
podle odstavce 1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám
nebo tím pověří zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce.
V tomto případě nejde o postup podle správního řádu.13)
- (3) Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované
půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových
podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje
pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky
mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její
ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství (dále jen
"ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných
půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení
a aktualizaci.
- (4) Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení
nároků v řízení o pozemkových úpravách použije základní cena podle
zvláštního právního předpisu,16) která se zjistí podle
bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní
databázi17) a vztažených k zaměření skutečného stavu v terénu.
Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených
v katastru nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových
úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9
odst. 4).
- (5) U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním
porostem se v nárocích uvede cena pozemku a cena porostu odděleně
a s členěním podle druhu porostu.
- (6) Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle
odstavce 5, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech
sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely
nebo její části a průměrné ceny porostu za 1 m2 (dále jen
"průměrná cena"), pokud mezi vlastníky pozemků a vlastníky porostů
nedojde k jiné dohodě. Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně
věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro
výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na půdním
celku, podle zvláštního právního předpisu.14)
- 13) Zákon č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve
znění pozdějších předpisů.
- 15) § 16 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 16) § 24 vyhlášky č. 279/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 17) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika
bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich
vedení a aktualizaci.
§ 9
Návrh pozemkových úprav
- (1) Pozemkový úřad zajistí odborné zpracování návrhu
pozemkových úprav (dále jen "návrh") u zpracovatele nebo návrh,
popřípadě jeho část v nezbytných případech (§ 20) sám zpracuje.
- (2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze fyzické osoby, které
mají k této činnosti úřední oprávnění podle § 18. Jménem právnické
osoby, popřípadě pozemkového úřadu (odstavec 1) může zpracovávat
návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti úřední
oprávnění.
- (3) Dotčené správní úřady a správci podzemních a nadzemních
zařízení jsou povinni v dohodnutých termínech poskytnout
pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné
pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.
- (4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je
zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických
informací katastru nemovitostí18) i po ukončení pozemkových úprav
a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu
pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle
zvláštního právního předpisu,19) nejsou-li již se stejnou kvalitou
geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na
základě posouzení pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento
podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky
zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh
pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo
uděleno úřední oprávnění podle zvláštního právního předpisu.20)
- (5) Zjišťování průběhu hranic pro účely pozemkových úprav
provádí komise složená z pracovníků pozemkového úřadu,
katastrálního úřadu, zpracovatele návrhu, zástupců obcí a podle
potřeby i zástupců dalších úřadů. Předsedu komise a její členy
jmenuje po dohodě s katastrálním úřadem ředitel pozemkového úřadu.
- (6) Na základě zaměření skutečného stavu v terénu (odstavec
4) se upřesní obvod pozemkových úprav a okruh účastníků řízení;
pozdější změnu obvodu a okruhu účastníků řízení lze provést, pokud
pro to pozemkový úřad shledá důvody.
- (7) Pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu seznam
parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem
vyznačení zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí.
- (8) Návrhu nového uspořádání pozemků vlastníků předchází
zpracování plánu společných zařízení, kterými jsou zejména
- a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní
cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně,
- b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní
meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy,
větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně,
- c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení
povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže,
rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry
a podobně,
- d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení
ekologické stability jako místní územní systémy ekologické
stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní
úpravy a podobně.
V případě společných zařízení technického charakteru jde o nové
stavby nebo o rekonstrukce, popřípadě modernizace staveb
stávajících.
- (9) Plán společných zařízení posoudí sbor nebo vlastníci,
není-li sbor zvolen, a schválí jej zastupitelstvo obce na veřejném
zasedání.
- (10) Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných
zařízení dotčeným orgánům státní správy, které se k němu do 30 dnů
písemně vyjádří. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření
(rozhodnutí, souhlas, povolení výjimky) podle zvláštních právních
předpisů.21)
- (11) Odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu22)
a poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa23) se v řízení
o pozemkových úpravách nepředepisují.
- (12) Plán společných zařízení může pořizovatel regulačního
plánu projednat jako regulační plán; plán společných zařízení může
pořizovatel územního plánu obce projednat jako změnu stávajícího
územního plánu v případě, že plán společných zařízení zasahuje do
platného územního plánu obce.4)
- (13) Pozemkový úřad může, pokud to je s ohledem na dosažení
cíle pozemkových úprav potřebné, v průběhu pozemkových úprav
vykupovat se souhlasem vlastníka ve prospěch státu pozemky nebo
spoluvlastnické podíly k nim v ceně nejvýše podle zvláštního
právního předpisu,14) popřípadě přijmout dar24) Rovněž může
vypořádat spoluvlastnictví k pozemku tak, že spoluvlastníkům
připočte k jejich nároku (§ 8 odst. 1) část odpovídající
spoluvlastnickému podílu k předmětnému pozemku; jestliže
spoluvlastník kromě spoluvlastnického podílu nevlastní jiný
pozemek, tvoří tento spoluvlastnický podíl samostatný nárok.
O pozemky, jejichž vlastník není znám, nebo o spoluvlastnické
podíly k takovým pozemkům lze zvýšit nárok státu; přihlásí-li se
pozemkovému úřadu do 3 let od právní moci rozhodnutí pozemkového
úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv osoba, která
prokáže, že byla k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku
nebo spoluvlastnického podílu k němu, pozemkový úřad jí poskytne
finanční náhradu v ceně podle zvláštního právního předpisu14)
platného v době přechodu pozemku nebo spoluvlastnického podílu
k tomuto pozemku na stát.
- (14) Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou
výměru půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví
státu a potom ve vlastnictví obce. Pro společná zařízení nelze
použít pozemky ve vlastnictví státu, které jsou určeny pro těžbu
nerostů,5) pozemky v současně zastavěném území obce, pozemky
v zastavitelném území obce a pozemky, které jsou určeny
k vypořádání náhrad podle zvláštního právního předpisu.25) Pokud
nelze pro společná zařízení použít jen pozemky ve vlastnictví
státu, popřípadě obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry
půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle
celkové výměry jejich směňovaných pozemků. V tomto případě se
nároky vlastníků vstupujících do pozemkových úprav úměrně snižují.
- (15) Zřídil-li pozemkový úřad podle schváleného návrhu věcné
břemeno k pozemku, poskytne vlastníku takto zatíženého pozemku
náhradu stanovenou podle zvláštního právního předpisu,26) pokud
tento vlastník již neobdržel náhradu v jiném pozemku.
- (16) V rámci stanovení nároků (§ 8 odst. 1) a tvorby
obnoveného souboru geodetických informací (§ 11 odst. 8) zajistí
pozemkový úřad pro pozemky v obvodu pozemkových úprav, které
nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, nezbytné zeměměřické
činnosti pro obnovu katastrálního operátu, které se katastrálnímu
úřadu předávají spolu s výsledky pozemkových úprav.
- (17) Zpracovatel návrhu je povinen v průběhu zpracování
návrhu projednávat nové uspořádání pozemků s dotčenými vlastníky
pozemků a vlastníci jsou povinni se k návrhu vyjádřit. Pokud se
vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem k novému uspořádání
pozemků nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pozemkový úřad
svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina
vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen.
- (18) Jestliže se účastník řízení na výzvu pozemkového úřadu
nezúčastní jednání, kde měl možnost uplatnit své připomínky
a náměty, může se k předmětu jednání vyjádřit písemně, a to
nejpozději do 15 dnů po obdržení výzvy k účasti na jednání.
K později uplatněným připomínkám a námětům pozemkový úřad již
nepřihlíží.
- (19) Souhlasy učiněné ve smyslu ustanovení § 3 odst.
3 a 4 a § 9 odst. 13 mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich
právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem pozemkového úřadu; ten
může dát souhlas, jestliže to dovolí stav rozpracovanosti návrhu.
- (20) Pozemkový úřad v průběhu řízení nejméně jednou za 6
měsíců svolá kontrolní den, na který přizve zástupce obce, sboru
a dotčených správních úřadů.
- 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve
znění pozdějších předpisů.
- 18) § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 19) Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992
Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv
k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č.
90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.
89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 20) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění
pozdějších předpisů.
- 21) Například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 22) § 11 zákona č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 23) § 15 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 24) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
pozemku.
- 25) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 26) § 18 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 10
Přiměřenost kvality, výměry a vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků
- (1) Vlastníkům pozemků navrhne pozemkový úřad nové pozemky
tak, aby odpovídaly jejich původním pozemkům přiměřeně cenou,
výměrou, vzdáleností a podle možností i druhem pozemku. Porovnání
ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných pozemků s původními
pozemky se provádí celkem za všechny pozemky vlastníka řešené
v pozemkových úpravách (§ 2).
- (2) Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou
vyšší nebo nižší o více než 4 %. Překročení kritéria ve prospěch
vlastníka lze jen za předpokladu, že vlastník souhlasí s uhrazením
rozdílu ceny přesahující toto kritérium; k přijetí částky,
stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový
úřad. V případě, že do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze
s jedním pozemkem, který nelze z technických důvodů umístit tak,
aby nebylo překročeno toto kritérium ve prospěch vlastníka, může
pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od požadavku na
uhrazení rozdílu ceny ustoupit.
- (3) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud
rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10 %
výměry původních pozemků.
- (4) Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti,
pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není
vyšší nebo nižší než 20 %. Vzdálenost se stanoví jako vážený
aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených
vzdušnou čarou od původní zemědělské usedlosti. Neexistuje-li tato
usedlost, dohodne se pro tyto případy se sborem, je-li zvolen,
nebo s vlastníky, není-li sbor zvolen, místo, od kterého se
vzdálenost bude měřit (například střed obce, hranice souvisle
zastavěné části obce).
- (5) Snížení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově
navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec
stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem
vlastníka.
§ 11
Rozhodnutí o pozemkových úpravách
- (1) Pozemkový úřad oznámí na úřední desce, kde je možno po
dobu 30 dnů nahlédnout do zpracovaného návrhu; návrh musí být
vystaven též v obci. O vystavení návrhu pozemkový úřad vyrozumí
známé účastníky a současně jim sdělí, že v této době mají poslední
možnost uplatnit k návrhu své námitky a připomínky u pozemkového
úřadu. K později podaným námitkám a připomínkám se nepřihlíží.
- (2) Pokud jsou na základě námitek a připomínek podle odstavce
1 provedeny úpravy návrhu, je pozemkový úřad povinen vyžádat si
nové vyjádření od dotčených účastníků.
- (3) Po uplynutí doby podle odstavce 1 pozemkový úřad svolá
závěrečné jednání, na kterém zhodnotí výsledky pozemkových úprav
a účastníky seznámí s návrhem, o kterém bude rozhodnuto.
- (4) Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových
úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin
výměry půdy pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení
§ 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka
odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.
- (5) Rozhodnutí o schválení návrhu pozemkový úřad oznamuje
veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí
návrhu se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen
ta písemná a grafická část návrhu, která se dotýká konkrétního
účastníka řízení. Návrh se všemi náležitostmi se ukládá
u pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do
návrhu nahlédnout. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo
právní moci, (dále jen "schválený návrh") pozemkový úřad předá
katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.27)
- (6) V případě odvolání proti rozhodnutí o schválení návrhu
pozemkových úprav vyrozumí pozemkový úřad, který napadené
rozhodnutí vydal, ostatní účastníky řízení o obsahu podaných
odvolání veřejnou vyhláškou, a to se současným upozorněním na
možnost vyjádřit se k předmětu odvolání do 7 dnů ode dne doručení
veřejnou vyhláškou. Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového
úřadu potvrdí, doručí jej jen odvolateli a ostatním účastníkům
řízení oznámí rozhodnutí o odvolání veřejnou vyhláškou. Jestliže
odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší,
oznámí rozhodnutí o odvolání veřejnou vyhláškou a doručí všem
známým účastníkům řízení. Obdobně se doručuje v případě použití
mimořádného opravného prostředku.28)
- (7) Pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, může
o odvolání sám rozhodnout, jestliže odvolání v plném rozsahu
vyhoví a jestliže s tím souhlasí účastníci řízení, jichž se změna
bezprostředně týká. V takovém případě pozemkový úřad oznámí
rozhodnutí všem účastníkům řízení veřejnou vyhláškou a doručí těm,
jichž se změna týká.
- (8) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí
pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení
výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo
zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům29) a pro zpracování
obnoveného souboru geodetických informací.18) Rovněž je závazným
podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům,
na nichž se nacházejí společná zařízení. Upřesnění výměr parcel
vyplývající ze zaokrouhlení při tvorbě obnoveného souboru
geodetických informací není změnou návrhu. Proti rozhodnutí
o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo
zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se
nelze odvolat. Tímto rozhodnutím zanikají dosavadní nájemní
vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem (§ 15)
k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Ustanovení
zvláštního právního předpisu30) se nepoužije.
- (9) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad vydá po
prověření, zda nebyla u příslušného soudu uplatněna žaloba31)
proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4.
- (10) Rozhodnutí podle odstavce 8 pozemkový úřad oznamuje
veřejnou vyhláškou a současně doručí katastrálnímu úřadu a všem
vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením
věcného břemene nebo změnou zástavního práva, známým pozemkovému
úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní
lhůty, která začíná běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou
vyhláškou. Dotýká-li se rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být
osoby, jichž se rozhodnutí týká, uvedeny ve zvláštní příloze,
která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí, a jeho doručení
veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí
způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Pozemkový úřad
zabezpečí, aby příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému
nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a pozemkového úřadu
a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený opis, pokud o to požádají.
Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Osobám, kterým
se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část
přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy
výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální
operát,3) stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem
nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8.
- (11) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož
pozemky jsou dotčeny řešením ve smyslu § 2, do doby rozhodnutí
o přechodu vlastnických práv podle odstavce 8, jsou předmětem
dědictví pozemky v souladu se schváleným návrhem (odstavec 4),
namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po
právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 evidován v katastru
nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel,
a to až do doby provedení záznamu32) o změně vlastnických a jiných
věcných práv ve prospěch dědiců.
- (12) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro
právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí
pozemkového úřadu podle odstavce 8 se v listinách o nabytí
vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (například v kupní
smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě)
kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle
schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje pozemkový úřad.
Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník po
schválení návrhu bez souhlasu pozemkového úřadu zatížit nebo
zcizit.
- (13) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do
pozemkových úprav, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který
přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní
právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do
pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká,
nedojde-li mezi oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem
pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání nebo
nestanoví-li zvláštní právní předpis33) jinak.
- 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 18) § 4 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 27) § 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 28) § 62 a 65 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 29) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
- 30) § 680 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve
znění pozdějších předpisů.
- 31) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
- 32) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších
předpisů.
- 33) Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských
a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a změně
zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani
dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 12
Provádění pozemkových úprav
- (1) Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad po
projednání se sborem a za jeho průběžné spolupráce stanoví
s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a se zřetelem na finanční
zajištění postup realizace společných zařízení a dalších opatření
vyplývajících ze schváleného návrhu.
- (2) Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků
bylo vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, a to
nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí podle § 11 odst. 4.
Vytyčení vlastnických hranic pozemků, jejichž lomové body jsou
v katastru nemovitostí v souvislosti s provedením pozemkových
úprav označeny trvalou stabilizací,3) nelze opakovaně hradit
z prostředků státu. Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou jinak,
zahájí hospodaření na nově vytyčených pozemcích po sklizni úrody
a provedení podmítky, tj. zpravidla k 1. říjnu běžného roku, a to
i v případě, kdy ještě nebylo vydáno rozhodnutí podle § 11 odst.
8.
- (3) Pro změny druhů pozemků, výstavbu polních a lesních cest,
ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení
zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav se upouští od
vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a od rozhodnutí
o využití území.
- (4) Společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu
vlastní obec, v jejímž obvodu se nacházejí, nevyplývá-li něco
jiného z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Pokud se
má stát vlastníkem společného zařízení jiná osoba než obec, může
získat bezúplatně vlastnictví k takovému zařízení pouze v případě,
že společné zařízení má sloužit veřejnému zájmu.
- (5) Je-li v průběhu řízení o pozemkových úpravách nezbytně
třeba ještě před schválením návrhu pozemkových úprav vybudovat
přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné
zařízení, postupuje pozemkový úřad podle zvláštního právního
předpisu.4)
- 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky
(katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
Upřesnění a rekonstrukce přídělů a řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemku v rámci pozemkových úprav
- (1) Upřesněním přídělu (§ 4 odst. 2) je určení hranic přídělu
v případech, kdy je příděl přibližně lokalizován, ale hranice
přídělu nelze jednoznačně určit.
- (2) Rekonstrukcí přídělu (§ 4 odst. 2) je určení hranic
přídělu v případech, kdy existují pouze neúplné, poškozené nebo
nečitelné podklady nebo se podklady o přídělech nedochovaly.
- (3) V řízení o jednoduchých pozemkových úpravách, jejichž
předmětem je upřesnění nebo rekonstrukce přídělu, postupuje
pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem podle tohoto
zákona; ustanovení § 5, 6, 8, 9, 10, 11 a 12 se však použijí pouze
přiměřeně. V těchto řízeních pozemkový úřad rozhodne pouze
o určení hranic pozemků.34)
- (4) Zjistí-li se při vypracování soupisu nároků, že
u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru
nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li
o spoluvlastnictví (dále jen "duplicitní vlastnictví"), pozemkový
úřad na základě posouzení listin osvědčujících vlastnictví
k pozemku navrhne dotčeným osobám způsob řešení stávajícího
duplicitního vlastnictví dohodou.
- (5) V případě, že rozpor vyplývající z duplicitního
vlastnictví nebude řešen v dohodě podle odstavce 4, rozhodne
o této otázce pozemkový úřad z úřední povinnosti. Proti rozhodnutí
pozemkového úřadu mohou osoby, jichž se rozhodnutí týká, podat
opravný prostředek k soudu.
- 34) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
§ 14
Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením
- (1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích
s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející
se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací
řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů35) (dále
jen "scelování"), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití
a existující vlastnické a užívací vztahy k nim.
- (2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno
scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům
v souladu s návrhem scelovacího plánu,35) platí, že vzniklo
vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu.
- (3) Po projednání s katastrálním úřadem může pozemkový úřad
vyloučit z pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba pro
dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových
úprav.
- (4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků
vlastníků pozemků (dále jen "soupis nároků") podle jejich výměry
a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje
o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí.
Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu14)
platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 1 nebo
podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před
zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu
platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 1. Pozemkový úřad
na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů
ocenění se bude postupovat.
- (5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen
u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování
neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může
pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto
účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve
výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra
pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.
- (6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých
pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako
vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,36) potom
- a) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce,
která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve
scelování, nebo
- b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce,
které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před
zahájením scelování.
- (7) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle odstavce 6
písm. a) nebo b), mají právo na náhradu.
- (8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 6,
obdrží
- a) za pozemek v současně zastavěném území obce nebo
v zastavitelném území obce peněžitou náhradu, nebude-li jí
možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši
peněžité náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního
právního předpisu,14)
- b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném
přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením
scelování; nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný
přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí
pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle
zvláštního právního předpisu.14)
- (9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího
plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které
doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků
a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní
stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek
s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový
úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na
jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku
podle druhu před zahájením scelování.
- (10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě
k vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů4) a náhrada byla
vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (odstavec
6) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle odstavce 9,
upraví se nároky vlastníků tak, že se nárok zvýší osobě, která
neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to
o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu.
- (11) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno
scelování, se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou
úpravou.
- (12) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém
nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný
prostředek k soudu.37)
- (13) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu,
pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do
úschovy soudu.38)
- (14) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení
o poskytnutí peněžité náhrady podle odstavce 8.
- (15) Jestliže v pozemkových úpravách, vznikne v celkové
bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde
o půdu ve vlastnictví státu.
- (16) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení
o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle
ostatních ustanovení tohoto zákona.
- 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 14) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve
znění pozdějších předpisů.
- 35) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských
úpravách pozemků.
Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských
pozemků a jiných úpravách pozemkové držby.
- 36) § 136 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
- 37) § 250l a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
- 38) § 185f zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 15
Zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem
- (1) Řízení o pozemkových úpravách zahájené pouze z důvodů
přidělení pozemků do zatímního bezúplatného užívání podle § 8
odst. 7 a 8 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, nebo časově
omezeného nájmu podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastavuje.
- (2) Změní-li se podmínky, za nichž byly pozemky přiděleny do
zatímního bezúplatného užívání dohodou nebo rozhodnutím podle
§ 8 odst. 11 zákona č. 284/1991 Sb., a nedohodnou-li se účastníci
tohoto vztahu na jiném řešení, rozhodne pozemkový úřad o zrušení
zatímního bezúplatného užívání.
- (3) Užívání pozemků přidělených do zatímního bezúplatného
užívání nebo do časově omezeného nájmu zaniká nejpozději ke dni
účinnosti rozhodnutí podle § 11 odst. 8.
- (4) V území, kde nejsou zahájeny pozemkové úpravy, popřípadě
v průběhu již zahájených pozemkových úprav, může pozemkový úřad
vlastníkovi, který hodlá zajišťovat zemědělskou výrobu a jemuž
nelze vyčlenit jeho vlastní pozemky, poskytnout pomoc při
vytvoření ucelených hospodářských jednotek zabezpečením
projektových činností a vyměřením pozemků.
§ 16
Náhradní užívání
- (1) Právo náhradního užívání pozemku vzniklé podle dříve
platných právních předpisů39) se dnem účinnosti tohoto zákona mění
na nájemní vztah mezi náhradním uživatelem a vlastníkem pozemku,
k němuž bylo právo náhradního užívaní zřízeno.
- (2) Vlastník pozemku může tento nájemní vztah vypovědět
nájemci nebo jeho právnímu nástupci nejdříve po uplynutí 5 let ode
dne účinnosti tohoto zákona, nedohodnou-li se účastníci jinak nebo
nezanikne-li náhradní užívání do této doby rozhodnutím o výměně
vlastnických práv vydaným podle § 11 odst. 8.
- (3) Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše
ročního nájemného je cenou regulovanou podle zvláštních právních
předpisů.40)
- 39) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru
hospodářsko-technických úprav pozemků.
Vyhláška č. 27/1958 Ú. l., kterým se vydávají prováděcí
předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru
hospodářsko-technických úprav pozemků.
- 40) § 22 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 17
Náklady na pozemkové úpravy
- (1) Náklady na pozemkové úpravy (dále jen "náklady") hradí
stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových
úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem
na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence
nebo dotace podle zvláštních právních předpisů.
- (2) V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno
v důsledku stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti
na rozsahu území dotčeného stavbou.
- (3) Pokud se na úhradě nákladů podílejí účastníci pozemkových
úprav podle odstavce 1 nebo stavebníci podle odstavce 2, lze
příslušné finanční prostředky sdružovat.41)
- (4) Do nákladů podle odstavce 1 náleží náklady na přípravu
zahájení pozemkových úprav, identifikaci parcel, místní šetření,
zaměření skutečného stavu, vypracování návrhu, vytyčení pozemků,
vyhotovení geometrických plánů, záznamů podrobného měření změn,
popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady
poskytované pozemkovým úřadem podle tohoto zákona, zřízení věcných
břemen, realizaci společných zařízení a technickou pomoc při
vytváření ucelených hospodářských jednotek.
- 41) § 72 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová
pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K PROJEKTOVÁNÍ POZEMKOVÝCH ÚPRAV
§ 18
- (1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav
prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti
k projektování pozemkových úprav (dále jen "úřední oprávnění").
- (2) Úřední oprávnění uděluje Ústřední pozemkový úřad [§19
písm. b)] na základě písemné žádosti.
- (3) Ústřední pozemkový úřad rozhodnutím udělí úřední
oprávnění fyzické osobě, která
- a) je způsobilá k právním úkonům,
- b) je bezúhonná,
- c) má ukončené vysokoškolské vzdělání jako absolvent magisterského
nebo bakalářského studijního programu v oblasti zeměměřictví,
zemědělství, lesnictví a ochraně a tvorbě krajiny, popřípadě
vysokoškolské vzdělání uvedeného zaměření v dřívějším nebo
jiném systému vysokých škol, anebo má středoškolské vzdělání
uvedeného zaměření ukončené maturitou,
- d) prokáže jako absolvent magisterského studijního programu,
popřípadě absolvent školy uvedeného zaměření v dřívějším nebo
jiném systému vysokých škol nejméně 3 roky praxe, jako
absolvent bakalářského studijního programu a střední školy
nejméně 6 let praxe v činnostech při projektování pozemkových
úprav,
- e) složila zkoušku odborné způsobilosti.
- (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.
- (5) Písemná žádost podaná na ministerstvem předepsaném
tiskopisu obsahuje
- a) jméno a příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození
a rodné číslo; je-li žadatelem cizinec, jeho žádost obsahuje
jméno a příjmení, datum narození, státní občanství a kontaktní
adresu; žádost musí být předložena v českém jazyce,
- b) dosažené vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě
specializace,
- c) délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav,
- d) datum a podpis žadatele.
- (6) K žádosti podle odstavce 5 žadatel připojí tyto doklady:
- a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců,
- b) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání,
- c) potvrzení o vykonání praxe v předepsané délce; potvrzení
vystavuje osoba, které bylo úřední oprávnění již uděleno a pod
jejímž vedením si žadatel prohloubil odborné znalosti při
projektování pozemkových úprav. Toto potvrzení může vystavit
též pozemkový úřad.
- (7) Úřední oprávnění se uděluje ke dni složení zkoušky
odborné způsobilosti.
- (8) Ke zkoušce odborné způsobilosti uchazeč předloží
v určeném termínu návrhy pozemkových úprav, které vypracoval nebo
na jejichž vypracování se podstatným způsobem podílel. K nim si
Ústřední pozemkový úřad zajistí posudek příslušného pozemkového
úřadu.
- (9) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti, která se skládá
v českém jazyce, je ověření
- a) odborných znalostí z projektování pozemkových úprav
a souvisejících oborů, zejména zeměměřictví, vodního a lesního
hospodářství, územního plánování, dopravních staveb,
zemědělství, ochrany půdy a ochrany a tvorby krajiny,
- b) znalostí platných právních předpisů upravujících výkon
odborných činností uvedených pod písmenem a).
- (10) V rámci ověřování odborné způsobilosti je možno zkoušku
dvakrát opakovat. K opakované zkoušce se nově nevyžadují
náležitosti podle odstavce 8.
- (11) O zkoušce je vyhotoven protokol, ve kterém se uvedou
zkušební otázky a výsledek zkoušky. Protokol podepisují všichni
členové zkušební komise.
- (12) Zkoušky odborné způsobilosti a jejich organizaci
zabezpečuje Ústřední pozemkový úřad.
- (13) Členy zkušebních komisí jmenuje a odvolává ředitel
Ústředního pozemkového úřadu ze zaměstnanců pozemkových úřadů,
jakož i odborníků vysokých škol a praxe. Zkušební komise mají
lichý počet členů a jsou nejméně tříčlenné.
- (14) Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob,
kterým udělil úřední oprávnění. Jmenný seznam a adresy těchto osob
Ústřední pozemkový úřad zveřejňuje na internetové stránce
ministerstva, popřípadě i v odborném časopise ministerstva.
- (15) Držitel úředního oprávnění
- a) vypracovává návrhy pozemkových úprav v rozsahu a s náležitostmi
stanovenými zvláštním právním předpisem,
- b) vydává odborná stanoviska a posudky v oboru pozemkových úprav.
- (16) Úřední oprávnění zaniká
- a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou
z podmínek podle odstavce 3 písm. a) a b),
- b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění,
- c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo jeho prohlášením za
mrtvého,
- d) rozhodnutím Ústředního pozemkového úřadu o jeho odnětí, vydaným
na základě zjištění, že držitel tohoto oprávnění přes písemné
upozornění pozemkového úřadu opakovaně porušil ustanovení
tohoto zákona.
- (17) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění, může
být znovu uděleno nejdříve po uplynutí 3 let od jeho odnětí, pokud
vyhoví podmínkám o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona.
- (18) Na fyzickou osobu, která je držitelem úředního oprávnění
uděleného podle dříve platných právních předpisů,42) se pohlíží
jako na osobu s oprávněním podle tohoto zákona.
- (19) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům.
- (20) K osvědčování prací držitel úředního oprávnění používá
razítko se státním znakem, které obsahuje
- a) jméno, příjmení a titul fyzické osoby,
- b) číslo rozhodnutí o udělení úředního oprávnění,
- c) text: "úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav".
- 42) Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových
úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST ČTVRTÁ
SOUSTAVA POZEMKOVÝCH ÚŘADŮ A JEJICH PŮSOBNOST
§ 19
Soustavu pozemkových úřadů ministerstva jako organizační
složky státu tvoří
- a) pozemkové úřady, které se zřizují jako správní úřady pro výkon
činností uvedených v § 20; jejich názvy a územní působnost jsou
uvedeny v příloze k tomuto zákonu,
- b) Ústřední pozemkový úřad, který vykonává činnosti podle § 22.
§ 20
Pozemkové úřady
- (1) Pozemkové úřady
- a) vykonávají činnost podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, popřípadě podle dalších zvláštních
právních předpisů,
- b) rozhodují o pozemkových úpravách a organizují jejich provádění,
popřípadě jejich nezbytnou projektovou část provádějí,
- c) zajišťují vytyčení pozemků a vyhotovení geometrických plánů
osobami s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního
předpisu,20)
- d) koordinují v součinnosti s orgány územního plánování návaznost
návrhů pozemkových úprav na sídelní struktury a územní plány4)
a tvorbu a ochranu životního prostředí a krajiny,
- e) předkládají příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž
základě dochází ke změně vlastnických práv k pozemkům,32)
- f) poskytují údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách,
pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,
- g) zabezpečují trvalé uložení a zpřístupnění veškeré dokumentace
pozemkových úprav,
- h) soustřeďují a poskytují informační údaje z oblasti pozemkových
úprav,
- i) zajišťují změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek
(§ 8 odst. 3) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů
o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném
a mapovém vyjádření,
- j) jsou příslušné k úhradě nákladů podle tohoto zákona (§ 17),
dále nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací
parcel a vyměřením pozemků,43) nákladů spojených s aktualizací
bonitovaných půdně ekologických jednotek44) a lustracemi
pozemků podle písmene k),
- k) zajišťují lustraci nemovitostí v majetku České republiky,
zejména pro potřeby Pozemkového fondu České republiky,
- l) jsou příslušné k přijetí peněžní částky podle § 10 odst.
2 a § 17,
- m) spolupracují s Ústředním pozemkovým úřadem při udělování,
popřípadě odnímání úředního oprávnění (§ 18),
- n) vyjadřují se, zda zamýšlené využití pozemků v územním
a stavebním řízení4) není v rozporu s plánem společných
zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav.
- (2) Náklady uvedené v odstavci 1 písm. j) stát hradí
z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu
ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní
správa.45) Veškeré údaje a podklady vyžadované pozemkovým úřadem
v řízení o pozemkových úpravách a pro činnost podle § 15 odst.
4 a § 20 odst. 1 poskytují zeměměřické a katastrální orgány46)
a další správní úřady a jiné osoby bezúplatně.
- 4) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
- 20) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění
pozdějších předpisů.
- 32) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických
a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších
předpisů.
- 43) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 44) Nařízení vlády č. 72/1999 Sb., o stanovení způsobu úhrady
nákladů souvisejících s vedením a aktualizací bonitovaných
půdně ekologických jednotek a nákladů spojených s oceněním
věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.
- 45) § 10 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
- 46) Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru
nemovitostí České republiky.
§ 21
- (1) Pozemkový úřad řídí a za jeho činnost odpovídá ředitel,
kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Ředitel odpovídá
za hospodaření pozemkového úřadu, vedení pokladní služby
a účetnictví a má hmotnou odpovědnost podle zvláštního právního
předpisu.47)
- (2) Ministerstvo zajišťuje výdaje související s provozními
činnostmi a plní prostřednictvím pozemkových úřadů úkoly podle
zvláštních právních předpisů.48)
- 47) § 176 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
- 48) Například zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.