Právní řád, který tvoří všechny právní normy ve sátě, je uspořádán stupňovitě podle důležitosti jednotlivých druhů právních norem. Je-jich důležitost neboli právní síla a z toho vyplývající vyšší nebo nižší postavení v právním řádu záleží v tom, který stní orgán je vydal a jak se nazváají. Zákon odhlasovaný zastupitelským sborem volených poslanců je vyšší předpis než nařízení vlády a vládní nařízení je vyšší předpis než vyhláška ministra.
Vrcholem právního řádu je ústava a ústavní zákony. Na ně navazují ostatní zákony a zákonná opatření. Všechny tyto základní předpisy vydávají nejvyšší zastupitelské státní orgány. V České republice Parlament. Nižší předpisy podzákonné může vydávat vláda, její členové (ministři) a nižší orgány státní správy, ktdyž je to nutné k provedení některého zákona nebo na základě zmocnění obsaženého v zákoně.
1) Právní řád tvoří uzavřený myšlenkový celek ovlivněný od právích řádů jiných států.
2) Právní řád představuje takovou soustavu právních norem, z nichž každá je v organickém vztahu k ostatním a tvoří s nimi logický celek. Normy téhož právního řádu se obsahově doplňují a navazují na sebe, nesmějí mezi nimi být rozpory. Každý zákon musí být v souladu s ústavou. Žádný provádějící předpis nesmí odporovat zákonu nebo vybočit z mezí zákona. O tento soulad v právním řádu dbá Ústavní soud.
3) Logická jednota právního řádu je uskutečnitelná tím, že všechny normy jsou projevem jedné vůle, tj. vůle právotvorných (legislativních) orgánů státu, uskutečňujících jeho záměry.
4) Právní řád se neustále vyvíjí a mění. Nové normy do něj vstupují a zastaralé normy se ruší.